Historie obce

DÍL I. - POVŠECHNÁ HISTORIE OBCE

Když jsem byl v roce 1935 pověřen obecním zastupitelstvem v Dolních Rokytňanech, abych zaznamenával důležité události v Pamětní knize obce, těžce jsem nesl její nedostatky. Tak jsem si ji nepředstavoval. Chtěl jsem, aby začínala pohádkou.

„Byl jednou jeden…“, ano, tak nějak. Chtěl jsem, aby začínala historií starou, dávnou. Tím, co nepamatujeme již, ale někdo dřív nám na papír zachytil a tím uchoval.

Necítil jsem se zprvopočátku sám dosti silným, bych se o to pokusil. A přece touha neutuchá. Probouzím se po přednášce pana řídícího učitele v .v. Václava Kubíka z Dětenic, spolužáka Josefa Pekaře, historika, který nám zanechal „Knihu o Kosti“, dodávám si odvahy a začínám shánět „staré paměti obce Dolních Rokytňan“. To bylo v roce 1936, pokračuji v roce 1937 a jarem 1938 píši pro věčnou paměť to,co jsem chtěl kdysi mít.

V práci mi byl nápomocným Václav Kubík z Dětenic se svými záznamy, Pekařova kniha o Kosti, důstojný p. farář Alois Dumek v Osenicích, okresní soud v Libáni, výpisy Zemského archivu v Praze a staří usedlíci a pamětníci v obci.

Těm všem patří můj dík.

V Dolních Rokytňanech v lednu roku 1938

Josef Javůrek v.r.


Historická pohlednice


Dolní Rokytňany (1935)


celý článek...


Historie obce

DÍL II. - Rokyťany, Matlasovsko

R O K Y Ť A N Y

Správné jméno je Rokyťany, od staročeského „rokyta“ /znamená jíva:/. Dosud se tu některým pozemkům říká „Na jívě“.

Kdyby tam tudy protékal potok, byli by mu staří říkali asi Rokytňany. Ale není tu říčky Rokytné a staré listiny znají jen Rokyťany a to Malé, jimž se nyní říká Horní a Velké, nyní Dolní.
Na Prachově se také jedné louce říká „v Rokyťanech“, jak se dočítáme v tamní katastrální mapě.

Horní Rokytňany jsou malé a je to starodávná osada, založená na základě staročeského práva výpovědního. Dle tohoto práva staročeského půda sedlákovi byla jen propůjčena a zůstávala stále majetkem pánovým; proto ji nemohl sedlák ani prodat, ani odkázat, mohl ji jen doživotně užívat, když ji dobře obhospodařoval, jinak mu ji pán vzal. Pravidelně však vrchnost po zemřelém podaném ponechávala grunt jeho rodině dál. Výhodou práva staročeského bylo, když stavení shořelo, že nové stavěl pán a ne sedlák. Katastry starých osad bývaly dle Pekaře malé.

celý článek...


Historie obce

DÍL III. - Náš kraj za válek husitských

foto V době Husově český lid a zemanstvo i velká část vyšší šlechty přestoupili k víře Husitské, čili podobojí. Také kostel osenický stal se kališnickým. Dle zachovaných náhrobních kamenů býval tu husitský kněz Mikuláš Pelhřimovský, jehož matka i manželka byly v kostele tom pochovány.

Kostel stával na farské zahradě, a místo, kde se do něho vcházelo, je označeno křížem. Nápis zní: „Letha LXXIII /73/ umrzela pocztivá vdova Alzbieta Gilkova matka knieze Mikulasse Pelrzimovského. Též letha LXXVI /76/ umrzela manzielka geho gmenem Anyska, obie tuto v tomto chrámu podle sebe odpočívati, ciekaje przissti Krista k soudu.“

Po válce třicetileté kostel přeměněn v katolický a náhrobních kamenů použito na dlažbu v předsíni chrámové tím způsobem, že byly nápisem obráceny do země. Potupa stala se jim záchranou. Po zrušení starého kostela byly vsazeny do zdi farské zahrady, kde trpěly deštěm. Po převratu /r. 1918/ nařídil Památkový úřad, aby vsazeny byly do zdi v novém kostele, postaveném v r. 1865. Ale potom svolil, aby byly umístěny ve hřbitovní kapli.

celý článek...


Novinky na
Úřední desce
Předpověď počasí

Rokytňany
Počasí na web zdarma

Dnes má svátek:



Zákony
Návštěvnost

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS. | Editace | Správa webu: Ing. Petr Hanzl